Jsem strašně ráda, že někdo konečně ukázal, že psychiatrie není prostě taková, jak je média portrérují a že se člověk nemusí bát si říct o pomoc v takových zařízeních. 😁

Chlapec s alkoholem mě rozbrečel, jak je společnost stále hnusná na lidi,který nevypadají, nebo se nechovají podle jejich žebříčku ...Jen doufám, že do téhle situace šikanování a řešení problémů tímto nebo horším způsobem, se jednou nedostane můj syn. Díky za tohle video!

Standa vypadá jako pohodář, držím mu palce. Je to frajer!

Je mi 29 a díky tomuto videu jsem si řekl, že bych mohl zkusit probrat svůj vztah k alkoholu s odborníky, děkuji.

Standovi držím palce a přeju mu ať už je jenom líp! 🍀❤️

Nedoporučuji psychiatrickou léčebnu v Lounech - má bývalá doktorka mě tam poslala (tehdy mi bylo 15 let) s tím, že mi to určitě pomůže - slibovala mi celodenní program, terapie každý den, milý personál atd atd. Nakonec se ukázalo, že daná léčebna nějaký program (tedy kromě sledování televize a to pouze v případě, že nám půjčili ovladač) nezažila již pěkně dlouho. Terapie se pořádaly jednou týdně a to jen skupinové, také jsem se ptala ostatních dětí a s hrůzou jsem zjistila, že min. polovina z nich tam byla třeba už 2-3 měsíce, a stále neměli přiřazeného žádného psychiatra. Sestry byly arogantní, křičely na nás pomalu za každé "špatné" hnutí prstem. Nemluvě o tom, že jídlo tam bylo mizerné - v té době jsem se dostávala z poruchy příjmu potravy a před touto hospitalizací se mi horko těžko povedlo nabrat asi 4 kila, ale po jediném týdnu, který jsem tam strávila, jsem byla zas na původní váze. Strávila jsem tam pouze týden (mamka mě poté, co zjistila situaci, vzala domů na revers), ale noční můry jsem měla ještě půl roku poté.
Tento komentář, prosím, berte jako varování ohledně této konkrétní léčebny (nechci nikoho odradit od toho, aby vyhledal pomoc někde jinde). Já si v Lounech zažila pekelné chvíle a nechci, aby někdo jiný měl podobnou zkušenost. Osobně věřím, že jiné léčebny mohou opravdu pomáhat, a že je důležité, aby lidé věděli, že není nic špatného na tom říct si o pomoc, když ji potřebujeme. Je totiž o tolik snazší zahájit/pokračovat ve své cestě za uzdravením, když víme, že v tom nejsme sami.

Kéž by taková byla každá psychiatrie, já teda zažila úplně jinou stránku psychiatrie. Kurty, ignorace sester, podávání léků, aby neobtěžovali sestry, žádná terapie, omezená doba sprchování, atd, atd

Nikdo,nikdy neví co se mu může stát. Psychika to vážně není sranda. Vím to z vlastní zkušenosti. Když na Vás rodiče kašlou,nedají Vám lásku tak se to na Vás podepíše bohužel. Od paní psychiatričky se mi dostalo více péče a pochopení než vlastní matky.

STÁTNÍ VYZNAMENÁNÍ za tohle profesionálně  ,zajímavě, a zároven velmi citlivě natočené video...Nesouhlasím s lékařem..za nárust psychických poruch, nemůže covid,ale především velmi zhoršené mezilidské vztahy pramenícíc ze sociálních,materiálních nejistot a vysokých nároků, které jsou dnes na člověka kladeny..Velmi cilitví jedinci pak snadno propadnou melancholii,pocitu marnosti a úzkostem...Někdy to přichází s věkem,jak stárneme ,začínáme se bát procesu stárnutí a odmítáme ho.

Zájem o léčení by byl mnohem,ale mnohem větší, kdyby se to neukládalo do zdravotní karty. Jelikož se vše ukládá, tak by hodně lidí včetně státního sektoru nemohlo dále vykonávat svou profesi.

Nechal jsem se dobrovolně hospitalizovat z důvodu nepříjemných myšlenek a můžu říct, že mi to hodně dalo. Člověk si tam opravdu odpočine od veškerého stresu a krásně si srovná myšlenky. A když se to náhodou vrátí, tak už mám zkušenosti a vím, jak postupovat! A kromě toho, jsem tam poznal spousty zajímavých lidí. Psychiatrie je opravdu pro všechny a opravdu tam můžete skončit opravdu rychle. Samozřejmě to nikomu nepřeju, ale můžu vám dát rady, kterou se řídím. Nic není tak horké, jak se zdá. A pokud už jste opravdu na dně nebo nevíte kudy kam....určitě vyhledejte pomoc. Ti lidé jsou tady pro nás a chtějí nám pomoci. Věřte mi.

Bohužel ne každá psychiatrická léčebna funguje takhle profesionálně a za příjemných podmínek.. Spoustu lidí si ve špatných léčebnách uvědomí, že je lepší svou zlepšenou psychiku hrát, aby mohli z toho ''pekla'' pryč... Za mě je potřeba, aby pro psychicky nemocné lidi i děti byl lepší personál.. Děti se neradi svěřují a nejčastěji trpí strachem se svěřit kvůli rodičům či učitelům.. Proto přímo k dětem bych přistupovala kladně a hravě, dítě tak pochopí, že se není čeho bát a bude mít větší jistotu, že ho personál vyslechne a nebude se cítit provinile, protože je všeobecně zakodované , že si děti vymýšlí a za mě je to velká chyba, protože děti dále trpí po zbytek života a nedokážou dělat spoustu normálních funkcí jako je třeba jízda autobusem = bojí se společnosti a bojí se, že třeba zapochybují při informování, kam chtějí vůbec dojet. Bojí se okolních pohledů a vlastně své vlastní kontroly nad sebou a tak se úplně jednoduše může stát, že dostane sociální úzkost nebo klidně i panický záchvat. Můžu ze svých zkušeností říci, že není vůbec lehké žít s každodenní chorobou, která vám ničí život, ale zároveň má člověk radost ze strašně malých pokroků jako je třeba cesta do obchodu, jízda MHD, vůbec vyjít ven z pokoje, vysprchovat se.. a přesně v téhle chvíli potřebuje člověk nejvíce podpory i přesto že pro ''normálního'' člověka je to absolutní prkotina a něco nad čím vůbec nepřemýšlí. Bohužel jedna nejmenovaná psychiatrická léčebna tohle neposkytuje a děti tam ještě více trpí a je to pro ně opravdu vězení. Nepřijde mi ani správné dát malé dítě do pokoje s někým, kdo si vezme tužku a začne si tam dělat nehezké věci a to dítě to musí všechno vidět. Stejně jako je dobře, že se člověk svěří s tím, že si ubližuje, ale už neberou v potaz to, že se začnou klidně řezat před vámi a ještě se nad tím smějí, jak si to dávají hluboko. Další nejmenovaná psychiatrička zase řekne malému dítěti ať tedy skočí klidně z okna jestli mu to pomůže..Jsem ráda Honzo, že si udělal i video na tohle téma a určitě bych neskončila jen tímhle videem. Třeba bych si přizvala na video jen psychologa a přes anonymní zprávy by mohl psycholog odpovídat na tyhle trápení. Bylo by to dost super. Díky za video😁👍

Já osobně nebyla hospitalizovana,ale ex manžel byl s akutní psichozou. Byla sem mu oporou a jezdila jsem pořád za ním. Ale strach byl silnější vím jak reagoval jak mluvil u psichozy. A u toho malé dítě. Nakonec jsme šli od sebe po několika letech přestal brát léky a dostal ji znovu má schizofrenií .. Bohužel byl narušen od začátku odvíjelo se to od dětství jak fungovala rodina. Samozřejmě jeho rodiče si chybu nepřipustili,ale dali vinu mě. Akutní psichoza se mu rozjela i z nedostatku spánku 3krat noční po sobě pak jen po nocích hrál hry. Nakonec odešel s prace, že jde pěšky do Jeruzaléma naštěstí šel k našim pěšky 20 km. Jeruzalém byl v jeho hlavě, protože jeho máma letěla do Jeruzalému.

7:00 hodne stesti Stando!

Hlava je strašně složitá věc a nikdo nikdy nevíme kdy nám v tý hlavě něco přeskočí..Stát se to může každému, ale toho člověka to pak posilní.

Natoč prosím DEN JAKO VETERINÁŘ 😊🙏🏼

Před pár měsíci jsem byla hospitalizovaná v NUDZ v Klecanech a musím říct, že to bylo to nejlepší, co se mi snad v životě stalo 💞 čekala jsem kde co, zlý personál, hnusné bílé zdi, nemocniční postele, zabavení mobilu... nic z toho se nestalo. Naopak pokoje mají krásné, personál úžasný, spolupacienti, se kterými jsme se navzájem podporovali. Každý, kdo vešel do našeho pokoje mi podal ruku a představil se, připadalo mi to úplně, že jsme si tam všichni rovni. Moc moc doporučuji, pokud budete někdy potřebovat pomoc ❤‍🩹

Standa je frajer, že to řeší a přeji mu aby to zvládl.

Z celého srdce děkuji za toto téma! Problémy psychického rázu jsou problémy, které nejsou vidět, ale za to jsou opravdu velmi, ale velmi, zákeřné. Bohužel sám vím, co to je užívat medikaci, ale také to, co je to být hospitalizovaný na psychiatrii - dobrovolně. 🙂 Vše je o tom ale chtít a ono to pak nějakým způsobem jde. Dnes už psychiatrie není jen o lékách, ale právě o režimu, komunitách - sezení v kruhu - a podobně. Honzo, ještě jednou moc díky a prosím, věnujte se tématu ještě někdy!

Já Vám, Jene, mnohokrát děkuji za tato videa, za Váš přístup. Je to velmi záslužná práce.
Je velmi smutné, jak poslední dobou narůstají obtíže psychické, psychiatrické. Moc dobře, že ukazujete cestu ven, co s tím.