tohle vysílat ve vysílacím čase televizních zpráv a místo kriminálek....

tak tohleto je KONTENT! České kvalitní video o hero effectu, tématicky vzpomínka na tragickou událost minulý rok. Děláte užásnou a poctivou práci, prosím pokračujte.

13:05 - Kluk snad jeste o neco mensi nez ‘utocnici’ prichazi na pomoc. Narozdil od dospelych chlapu si musel byt vedomej, ze by pripadnou potycku nejspis nevyhral a stejne se vlozil do potencionalne rizikovy situace. Obrovskej respekt 👏

17:05 ukradnu tašku, "protože by tam mohly být prachy"..za pár vteřin... "my v Čechách jsme vynikající lidi." :D :D Týpeček pobavil. :D

Tohle video ve mně vyvolalo víc emocí, jak kterékoliv jiné, co jsem za poslední dobu viděl. Určitě pokračujte, tento obsah je velice inspirativní.

13:21 Respekt. Ty dva kluci byli stejně vysoký jak on a stejně za nimi přišel. Ale samozřejmě respekt i ostatním.

16:43 u tohohle mi skoro i slzá ukápla, a to je co říct. Tohle bylo super od pána

Z vlastní zkušenosti vím, že efekt přihlížejícího funguje vždy a spolehlivě, respekt všem lidem co jednali, a díky za povzbuzující video

Ten mladej klucina, borec!! Stejne stary kluci jak on a stejne tam sel. ❤

už jen čekám a doufám, že tenhle projekt dostane více pozornost publika. skvělý, skvělá práce.

Tohle, by se mělo vysílat na všech stupních škol v České Republice. Děkuji za krásnou ukázku toho, jak každý z nás, máme jinou empatii.

Možná bych pro příští experiment zkusil zbořit takové ty předsudky, že muži nebrečí a vyměnil bych role :) Plačící muž na mostě a šikanující slečny :)
- Bohužel dneska člověk nikdy neví, kdo se za tím obličejem skrývá. Navíc pokud někdo nemá tělesnou stavbu, tak se může pomoct bát. Řešením pak je alespoň zavolat. Cením hezké video :)

Tak to je vtipný. Ten kluk s pejskem, co se tak hezky věnoval té slečně na mostě, vedle mě stál před pár dny v Praze na hlaváku na Rybovce. :) A pak že svět není malej.

Taky mám "zkušenost" z roku 2014. U nás ve stanici Kostěnice ( u Pardubic ) se v kolejišti a na nástupišti procházel starší pán. Chvíli jsem ho sledoval, bylo zřejmé že chce skočit pod vlak. Okamžitě jsem běžel ven to oznámit výpravčímu a šel za panem se ho zeptat co se děje. Moji domněnku bohužel potvrdil slovy že opravdu chce skočit pod vlak. Okamžitě jsem volal policii a snažil se pana dostat pryč od kolejí. Nakonec se to naštěstí podařilo a pana jsem usadil na lavičku a čekal s ním na příjezd policie. Bohužel mezitím se pan několikrát pokusil znovu jít do kolejí ale vždy se tomu podařilo zabránit. Poté přijela policie a záchranná služba která pana odvezla. Pán přišel o ženu která ho opustila, říkal že nemá jinou rodinu, vzal si nějaké léky a jako jediné východisko viděl to že skočí pod vlak. Pánovi bylo 55 let. Ne, necítím se jako hrdina. Přišlo mi  v tu chvíli normální nebýt lhostejný a pomoct člověku který to potřebuje. Ano, měl jsem ze sebe dobrý pocit že jsem pomohl a nepotřebuji a ani jsem nepotřeboval žádné uznání. Jediné nad čím jsem pak hodně dlouhou dobu přemýšlel, jak se pánovi daří a zda se mu dostalo v jeho situaci nějaké odborné pomoci, protože bylo víc než zřejmé že to nemohl bez cizí odbornější pomoci zvládnout a sám v sobě na to byl úplně sám 😞

Jednou jsem byla v kritické nouzi, ani mě nenapadlo, že by byl někdo ochoten pomoci..ale byl. Kolemjdoucí bezdomovci sháněli telefon, aby mohli zavolat záchranku a postarali se. ❤

To mi až vhání slzy do očí.. Často si zapomínáme všímat si okolí a hlavně lidí okolo sebe.. Respekt všem kdo se nebáli pomoc!

Děkuji za to, co děláte. Klobouk dolů

Velmi dojemné video 😭Kéž by to viděl každý občan této země 🙏Pro mě je to upozornění, abych se víc díval kolem sebe a nepřehlížel věci, které nejsou v pořádku. Skvělá práce 👍

Z těch situací bych asi nereagovala na to zavazadlo. Slečny bych se taky trošku bála, ale asi se zeptala. Na situaci se šikanou bych zareagovala 100%. Každopádně krásná reportáž. Reaguji hlavně kvůli algoritmu, ať je vaše práce co nejvíc vidět. Pro mě doják, já si poplakala pěkně. 😊

Nedávno jsem měl podobnou zkušenost, a kdybych tehdy nic neudělal, nepsal bych o tom.
Vyjížděl jsem z vesnice, přes most nad železnicí, a všiml jsem si ženy, která se podivným způsobem nakláněla přes zábradlí a stála na jeho spodní příčce. V hlavě mi šrotovalo, co tam tak vyhlíží. Já to místo neznal, jel jsem tam poprvé, ale zrovna jako vyhlídka mi to nepřišlo. Poprvé jsem kolem jen projel, ale chvíli nad tím přemýšlel a nedalo mi to, auto jsem otočil a přes most projel znovu. Stála u zábradlí pořád. Bohužel to byl úzký most za zatáčkou, takže mi nepřišlo bezpečné zastavit hned, dojel jsem tedy na na kruhový objezd opodál, otočil se do směru, kterým jsem jel poprvé, a tentokrát u paní zastavil. V tu chvíli už jsem ale nebyl první. Když jsme přijížděli, už v protisměru stálo auto se zapnutými výstražnými světly a šel k ní další člověk.
A vypadalo to, že naše intuice byla správná, paní opravdu byla v slzách. Nechal jsem tedy dotyčného dál s paní rozmlouvat, zatímco já volal policii. A musím říct, že mě překvapilo, když se první hlídka městské policie objevila možná dvě minuty po tom, co jsem položil telefon. Do deseti minut už tam byly další dvě státní policie.

Nesnáším lhostejnost. Bohužel, je pravda, že někdy se člověk bojí také sám o sebe a pud sebezáchovy mu radí, aby třeba do té skupiny podivných individuí, co se dohadují nebo s někým perou, nezasahoval. Stejně jako při první pomoci máte myslet na své zdraví. Ale tak alespoň zvedněte ten telefon, jako paní ve videu, co taky neměla čas a spěchala, tak se u plačící slečny na mostě nezastavila, ale i přes to měla starost a konala.

Já ten den "přišel" o možná patnáct minut volného času pátečního odpoledne. Stejně dlouho člověk čeká třeba na autobus. A kolik hodin už jste se načekali v čekárnách, frontách na úřadech, a podobně? Tady mohlo mých patnáct minut znamenat roky. Prosím, když máte šanci, věnujte trochu svého času a úsilí někomu cizímu, kdo to může v danou chvíli opravdu potřebovat.