Host upozorňuje, že to, zda budeme ve stáří zatrpklí nebo spokojení, ovlivňují naše celoživotní návyky a ochota se vzdělávat. Jak vy sami už dnes pracujete na tom, abyste si udrželi psychickou odolnost a pestré vztahy i v pozdějších fázích života?

Pana Špoka si poslechnu vždycky ráda. Všemu rozumím, krásně to do sebe zapadá a vysvětluje.
Můj tatínek, je mu 83 let, se učí už několik let na Duolingu angličtinu. Dělá to jako kdysi ve škole: Všecko si zapisuje, přepisuje, dohledává. Vidím na něm, jak mu to velmi pomáhá bystřit mozek a dělá mu to radost.

Pokaždé když si vzpomenu na svoji babičku tak se usmívám, byla s ní obrovská legrace jak s nikým jiným, moc mně chybí.

To je strašná hovadina. Práce jako vytváření hodnot pro jiné lidi? OK, takže babička, která pravidelně peče bábovku pro zbytek rodiny (a cukroví na Vánoce), je dál v pracovním procesu? To je samozřejmě hovadina. Práce a činnost, kterou dělám protože v ní mám zalíbení (tzn. koníček), jsou dvě rozdílné věci. Práce rozhodně není koníček. Práce je činnost, kterou člověk nedělá, protože ji chce dělat (pak by to byl koníček), ale protože ji musí dělat, neb musí platit účty. Musí holt z něčeho žít. Pánovi to asi nedochází, ale tohle rozhodně není klíč k duševnímu zdraví. Právě naopak. Je to odpověď na to, proč máme my, současní lidé, vyšší hladinu chronického kortizolu než středověcí rolníci a mnohem vyšší než lovci sběrači. Nikdy jsme nebyli tak přepracovaní (ať si zjistí, jak dlouho pracují lovci a sběrači), vystresovaní a nemocní (ať si zjistí, jaké mají lovci a sběrači respirační onemocnění, nemoci trávicí soustavy, bolesti zubů a samozřejmě duševní nemoci - prakticky žádné; zato mají srovnatelnou naději na dožití jako my moderní lidé), jako v současné době. Nikdy za celou historii rodu homo sapiens. Ať si pán přečte Marshalla Sahlinse, Jareda Diamonda, Jamese Suzmana, Richarda Leeho, Juliet Schor nebo Yuvala Noaha Harariho. Možná by zjistil, že naopak jsme nikdy za celou historii lidského druhu nepracovali tak šíleně a se všemi negativními následky jako dnes. NE, KRYSÍ ZÁVOD SKUTEČNĚ NENÍ KLÍČ KE ŠTĚSTÍ!!!

Díky za skvělé téma!

K zvýšení porodnosti: V diskusích zaznívá názor, že mladý člověk si nemůže dovolit pořídit bydlení a tudíž nemůže mít děti. Dodávám, že mladý člověk si NIKDY nemohl dovolit pořídit bydlení, pokud mu na něj nedali peníze rodiče. I za toho socializmu musel mít nejdřív děti a s nimi bydlet u rodičů (do podnájmu ho s dítětem nevzali) a každoročně žebrat v sociálním pořadníku na DB. Bez dětí byl naprosto bez šance. A musel mít našetřeno, protože hypotéky neexistovaly. Nikdy neplatilo, že prvně kariéra a byt a až potom děti, a předtím si ještě pořádně "užít" - několik dovolených každoročně, auto pro každého atd. Přehození pořadí je důvodem nízké porodnosti! Než se "vyřeší" kariéra a byt, tak je na děti už pozdě, pak je řešením už jen IVF. Místo skutečné příčiny se hledají způsoby, jak dostat seniory zpět do práce, i když už mají odpracováno cca 45 let. Ještě by nedejbože chtěli pár let cestovat.

...tolko krutych holych pravd na tak malom priestore... nie celkom rozumiem, preco mi toto yt ponukol a chcela som to preskocit, ale som rada, ze som sa rozhodla inak. palec hore. dakujem.

19:00 "Záujem o politiku". Tak toto je trefa. Pasívne konzumovať informácie z médií a hovoriť tomu "Zaujimať sa o politiku", je veľký prokrastinačný klam našich mozgov. Máme pocit, že sme v dianí, rozumieme sa do toho ako to je, že máme prehľad, že máme názor a že môj názor je informovanejší ako druhých ľudí.  Bohužial nie každý mal v živote možnosti budovať schopnosť metakognicie, aby si uvedomil ako ho vlastný mozog klame. Jak si dokola potvrdzujeme to čomu veríme, jakou formou unikáme od vlastných vzťahov, ťažkých konverzácii, ťažkych emócii do vykonštruovaneho sveta distribuovania propagandy so vznešenou nalepkou "Zaujímam sa o politiku". Ale kým sme tu, môžeme na tom pracovať a sledovať opakujúce sa vzorce našich myšlienok a vystupovať od nich a dať viac váhu do svojich hodnot ako zdravie, spokojnosť a vzťahy. A ak sa zaujimaš o politiku, tak sa čiň vole!!!

Velmi dobrý rozhovor.

Já teda souhlasím se vším.

hezký, jak připomínáte ten seniorský "zájem o politiku", tohle považuju za extra toxický  a nebezpečný, jak se do toho lidé noří a nechají se tím pohltit, vlastně je to jejich jediný životní zájem

Jak můžete říct, že senior žije v zahálce? Věnuje se kromě jiného přece svým vnoučatům, co pak to není žádná hodnota? Co tedy chcete po seniorech - aby chodili do práce nebo aby byli "hlídací babičky", jak po tom volají mladé maminky?

Vnímám stáří jako vrchol lidského vývoje, období moudrosti, morální zralosti .Pozdní fáze života je tou nejhodnotnější, protože teprve tehdy může člověk dosáhnout dokonalé vnitřní harmonie.Moje kritika se týká lidí , kteří zestárli, aniž by v životě vykonali něco užitečného.  Fungující společnost má kopírovat harmonickou rodinu. Starší lidé mají ve společnosti nezastupitelnou roli strážců tradic, moudrosti a morálního řádu. Mladí lidé sice mají sílu a energii, ale chybí jim zkušenost a nadhled, které může poskytnout právě jen stáří.Věřte mi, stáří je dobrá a příjemná věc. Je pravda, že jste pozvolna vytlačováni z jeviště, ale na oplátku dostanete to nejpohodlnější místo v přední řadě jako divák.Člověk v šedesáti letech má mít „uši vyladěné pro pravdu“  to znamená, že člověk už dokáže naslouchat čemukoli bez hněvu, předsudků nebo urážlivosti.Šedesátník už prožil dost na to, aby pochopil motivace ostatních lidí. Když slyší lež, hloupost nebo urážku, nerozčílí ho to – vidí lidské slabosti s pochopením a soucitem. V šedesáti by měl člověk zpomalit a začít se více orientovat na vnitřní svět.Naslouchat světu kolem sebe tak hluboce, aby se morální pravidla stala jeho druhou přirozeností.Sladit své ego s přirozeným řádem věcí . Nejlepší vůdce, učitel nebo otec není ten, kdo neustále křičí, přkazuje a kontroluje, ale ten, kdo žije správný život a ostatní ho přirozeně chtějí následovat. Mladí lidé dnes žijí pod obrovským tlakem a v chaosu. Když u vás najdou otcovskou laskavost, která nic nevnucuje, ale je připravena pomoci, stáváte se pro ně tím, čím má starší muž být – bezpečným přístavem a kotvou. Budou za vámi chodit sami právě proto, že ví, že nebudou souzeni.
Skutečné stáří ducha nezačíná vráskami, ale zatrpklostí, rigiditou a pocitem, že svět už nemá co nabídnout.Ano souhlasím s tím co bylo v pořadu v řečeno starší generace má hledat k mládí mosty.A pomoci mladých lidem k tomu aby byli ještě lepší než Vy. Kolem šedesáti by už měl  opouštět tzv. krysí závody.Vlatně už od padesáti. Pan Špok si myslí že krysí závody bude dělat věčně. To mu ale vnitřní harmonii nepřinese. Je to ale můj názor a může mít jiný. Třeba k tomu jednou dospěje stejně jako já.  Budu mu držet palce.

Pan psycholog má dobře nastudovanou teorii.

Díky za rozhovor, je to slovo do pranice. Zdaleka ne se vším souhlasím, ale inspiruje minimálně k zamyšlení.

Jak můžete vědět, jak to bude, až budete mít kolem 70ti? A co třetí skupina seniorů spokojených? Podle výzkumů má spokojenost podle věku tvar písmene U. Ne pro každého je práce jediným smyslem života, může to být i rodina, vnoučata, zahrádka, cestování... Celoživotní učení je velmi důležité, ale chodit na fesťák pro mladé? Sorry jako, ale tam leda dojde k úrazu. Není lepší učit se něco, co toho důchodce baví?

Starší generace jistojistě práco vnímala, když byli mladší a neměli zdravotní problémy jakožto něco radostného naplňujícího prospěšného užitečného a tak dále. Ale jak chcete přimět někoho aby se vrátil zpátky do tohodle módu když ho třeba chronicky dennodenně bolí všechny klouby? Jak chcete tohoto člověka jako namotivovat do životní energie kterou měl prostě ve středním věku? Není tohle určitá zvláštní iluze lidí kteří jsou ještě plný energie a se zdravím zřejmě ani pan psycholog nemá kdo ví jaký problémy pohybuje čiperně rukama nohama hlavou. Dovede si vůbec představit že starý člověk už to tělo nemá v takovéhle kondici a třeba to není jenom tím že se něčemu poddal. Co když je to prostě biologické stárnutí a učita limita která je daná svým způsobem přírodou. Konec konců kdyby to tak nebylo tak by nebylo ani smrti. A to je opravdu limita smrt ta je limitní pro všechny. Tak jenom tyto otázky pokládám a třeba by bylo fajn kdyby mi pan psycholog odpověděl nejenom podle naučených informací a vědomostí ale také podle třeba životní zkušenosti, a třeba nemusí být ani jeho ale třeba z jeho rodiny. To by byla zajímavá otázka jak se třeba jeho rodiče k jeho názorům staví a co na to říkají. Možná by bylo zajímavé slyšet i názor ještě starších příslušníků jeho rodiny. Proč třeba do takové diskuze se nepozve ještě někdo kdo by opravdu do dialogu přinášel zralejší pohled. Mimochodem zahálet tady zahálí spíš třeba mladí, co třeba takhle řešit tento problém.

Průměrně se žije v důchodu 25 let? Opravdu? Odchází se do důchodu  v 65 letech. Opravdu se u nás dožíváme průměrně 90 let? Už za Jurečky se schválil odchod do důchodu v 67 letech, tak aby byl průměrný věk dožití v důchodu 25 let t.j.  92 let.  Zdůrazňuji PRŮMĚRNÝ. To znamená zjednodušeně pokud polovina lidí zemře v 82 letech, další polovina se musí dožít 102 let.
Nezdá se vám, že zde něco nesedí? Zkuste do toho započítat ty lidi, kteří se nedožijí 40, 50, 60. Musíte tedy zvýšit počet lidí, kteří se dožijí 102 let, nebo zvednout tu horní hranici.
Ani nechci domyslet kolik lidí sežralo tuto rétoriku. Minulá vláda pouze poštvala jednu mladou generaci proti starším.

Mladá generace je víc vzdělaná? To jako vážně? Myslíte tím ta studia genderizmu, rekreologie apod. obskurních oborů? Zkuste se zeptat na jakékoliv SŠ nebo VŠ, jak za 20 let poklesla úroveň maturity nebo úroveň vědomostí absolventů VŠ - čest výjimkám.

Mám k tomuto jednostrannému pohledu spoustu výhrad. Zapomněl jste zohlednit, že stáří sebou nese pokles nejen fyzických ale i kognitivních schopností. Při současném nárustu chronických onemocnění jíž ve středním věku a obrovském nárustu obezity dokonce i u dětí...?! Opravdu věříte že většinová populace bude schopna pracovat i kolem 70 let? Ano souhlasím, že každý by měl být schopen se o sebe co nejdéle postarat a již nyní dělat vše pro udržení fyzické a psychické kondice. Bohužel systém korporátů funguje na principu využít na maximum a pak odkopnout... Takže lidé po 60 budou nezaměstnatelni až na pár výjimek - řemeslníci, elektrikáři, možná lékaři, zdravotní sestry, učitelé. Rozhodně však nebudou schopni pracovat v tempu jako ve 30 nebo 40 letech. Navíc kdo se bude starat o přestárlé a vnoučata? To je všechny strčíme do péče cizích institucí, místo aby se o ně starali jejich příbuzní v mladším důchodovém věku? Přeji všem zdraví a vitalitu do vysokého věku, protože jinak nás čekají krušné časy.